Ocitne se tam, kde je hladina nehybná a jako černé sklo.
Malina je unavená z předešlých setkání a tak se rozhodne obejít rybník a usadit se druhém břehu pod starou vrbu. Začnou jí klesat víčka. Hrozí, že podlehne únavě. Slyší jen otáčení stránek, které se rozléhá nad hladinou jako výstřel. Probere ji vyschlé hrdlo. Najednou má pocit, jako by týden nepila a ta žízeň ji zavede k vodě.
Nakloní se nad hladinu a místo, aby spatřila svůj odraz, spatří světélkující vypoulené oči. Čekají na moment, kdy se napije. Rychle ucukne, aby ji temná síla nestáhla pod hladinu. Má pocit, že jakmile opustí tohle místo, žízeň jí přejde.
Pokračovat